Sedmá nemoc: Příčiny, příznaky, léčba

Sedmá dětská nemoc, známá také jako syndrom ruka-noha-ústa nebo jednoduše 7. nemoc, je virové onemocnění, které se stalo známým až v 90. letech 20. století. Její charakteristické příznaky, jako bolest v krku, afty, svědivá vyrážka, puchýřky, zvýšená teplota a dvoudenní horečka, ji činí nápadnou a často nepříjemnou pro ty, kteří ji prodělají. Toto onemocnění nejčastěji postihuje kojence a děti do 5 let, ale občas může zasáhnout i dospívající nebo dospělé jedince.

Příčina sedmé nemoci

Sedmá nemoc je způsobena enteroviry, konkrétně Coxsackie A16. Jedná se o virovou infekci, která se šíří kapénkovou nebo orofekální cestou, což znamená, že se přenáší kontaktem se stolicí, slinami nebo hleny nemocného jedince. Infekce může také nastat prostřednictvím přímého kontaktu s vyrážkou postiženého nebo nepřímým kontaktem s kontaminovanými předměty.

Inkubační doba sedmé nemoci

Inkubační doba sedmé nemoci je 3 až 6 dní, ale nemocný jedinec je nejvíce nakažlivý v okamžiku, kdy se na kůži objeví první puchýřky. Navíc stolice pacienta zůstává infekční ještě přibližně další měsíc po prodělané nemoci. Proto je důležité dodržovat pečlivou hygienu rukou a často dezinfikovat kontaminované předměty.

Sedmá nemoc a infekčnost

Kvůli vysoké nakažlivosti sedmé nemoci často onemocní sourozenci nebo rodiče dítěte. Děti si tuto nemoc často přinesou z mateřské školy, školky, koupaliště nebo veřejných toalet. Nejvíce ohroženými skupinami jsou kojenci a předškoláci, ale nemoc se může vyskytnout u lidí všeho věku.

Sedmá nemoc příznaky

Příznaky sedmé nemoci mohou být na začátku zaměňovány za jiná onemocnění, jako je spála, pásový opar, impetigo nebo plané neštovice. Správnou diagnózu stanoví lékař na základě fyzických příznaků a sérologických testů na enteroviry.

Sedmá nemoc může na začátku připomínat běžné nachlazení. Prvním příznakem je zvýšená teplota a bolest v krku. K tomu se mohou přidružit zduřené lymfatické uzliny, nechutenství, bolest břicha, nevolnost a dokonce průjem. Oproti běžné viróze se však následně objeví charakteristická zarudlá vyrážka na dlaních, chodidlech a kolem úst, a někdy i na tříslech, hýždích a pažích. Později se tyto zarudlé puchýřky (velikosti 3 až 7 mm) změní v krusty a eroze s rudým lemem a mohou způsobovat svědění.

Dalším typickým příznakem sedmé nemoci jsou puchýřky na sliznici dutiny ústní a na jazyku, což je označováno jako herpangina. Tyto puchýřky se později mění v bolestivé vřídky podobné aftům, což může způsobit odmítání stravy a tekutin. Horečka obvykle trvá přibližně 2 dny, a celkový průběh nemoci se může protáhnout na 7 až 10 dní. Je však důležité si uvědomit, že tyto příznaky jsou přechodné a postupně mizí.

Sedmá nemoc a léčba

Léčba sedmé nemoci je většinou pouze symptomatická, což znamená, že se zaměřuje na zmírnění příznaků. To zahrnuje léčbu aftů, snížení teploty, zmírnění bolesti a svědění vyrážky. Důležitý je také klid, dostatečný příjem tekutin a vitamínů, zejména vitaminů B a C. Pacient by měl zůstat mimo kolektiv, aby nedošlo k dalšímu šíření infekce. Mezi vhodné léky a bylinky patří antipyretika k snížení teploty, paracetamol a ibuprofen k tlumení bolesti, antihistaminika k mírnění svědění, a antiseptické přípravky s hojivým účinkem pro léčbu aftů. Byliny jako heřmánek a šalvěj mohou být užitečné pro rychlejší hojení.

V případě sedmé nemoci je třeba mít na paměti, že tělo si vytváří imunitu pouze proti konkrétnímu kmenu, který způsobil nemoc, a tak se nemoc může vrátit. To je častější u jedinců s oslabenou imunitou.

Komplikace sedmé nemoci jsou obvykle vzácné a nezávažné. V některých případech může dojít k odloučení nehtů horních a dolních končetin nebo ke vzniku drobných jizev. Méně často se mohou objevit závažnější komplikace, jako je zánět plic, zánět mozkových blan (serózní meningitida) nebo zánět srdečního svalu.

Sedmá nemoc u dospělých

Sedmá nemoc může postihnout i dospělé jedince, ačkoli je méně častá. Průběh nemoci u dospělých bývá podobný jako u dětí, ale příznaky se mohou projevit intenzivněji a být obtížnější na snášení. Proto by neměla být tato nemoc podceňována ani u dospělých, a v případě potřeby je vhodné konzultovat lékaře.

Sedmá nemoc v těhotenství

V těhotenství je sedmá nemoc zvlášť citlivou záležitostí. V prvním trimestru může nemoc poškodit plod nebo způsobit spontánní potrat. Pokud žena onemocní sedmou nemocí krátce před porodem, existuje riziko přenosu nemoci na novorozence. V takových případech je nezbytné okamžitě zahájit vhodnou léčbu, aby neohrozila těhotenství ani zdraví dítěte.

Sedmá dětská nemoc, známá také jako syndrom ruka-noha-ústa nebo jednoduše 7. nemoc, je virové onemocnění, které se stalo známým až v 90. letech 20. století. Její charakteristické příznaky, jako bolest v krku, afty, svědivá vyrážka, puchýřky, zvýšená teplota a dvoudenní horečka, ji činí nápadnou a často nepříjemnou pro ty, kteří ji prodělají. Toto onemocnění nejčastěji postihuje kojence a děti do 5 let, ale občas může zasáhnout i dospívající nebo dospělé jedince.

Sedmá nemoc v kostce:

• Sedmá dětská nemoc, známá také jako syndrom ruka-noha-ústa, je virové onemocnění postihující především děti do 5 let.
• Je způsobena enteroviry, zejména Coxsackie A16.
• Nemoc se šíří kapénkovou nebo orofekální cestou, přímým kontaktem s nemocným nebo kontaminovanými předměty.
• Příznaky zahrnují zvýšenou teplotu, bolest v krku, nechutenství, bolest břicha, zarudlou vyrážku na dlaních, chodidlech a kolem úst, aftózní stomatitidu, a dvoudenní horečku.
• Léčba je symptomatická a zahrnuje zmírnění příznaků a zachování klidu a hydratace.
• Komplikace jsou vzácné, ale mohou zahrnovat odloučení nehtů, zánět plic, serózní meningitidu nebo zánět srdečního svalu.
• Nemoc se může vyskytnout i u dospělých a v těhotenství, což vyžaduje zvláštní opatrnost a léčbu pod dohledem lékaře.
• Proti sedmé nemoci neexistuje očkování, a imunita se tvoří pouze proti konkrétnímu kmenu, takže nemoc může postihnout jedince opakovaně.